Hráčskou kariéru (fotbal 10 let a florbal od 17 let) mi střídá ta trenérská a sezóna 2021/22 byla pro mě první plnou sezónou v roli hlavního trenéra.

Sport: Florbal
Kategorie: Muži
Tým: FBC Přerov
Soutěž: Divize, skupina E (celostátní soutěž, 4. nejvyšší z celkem 9)

Kdo a kde jsme?

Klub, který od roku 2002 založila parta sportovců, často od hokeje nebo fotbalu a vytvořila s ním úspěch lemovaný postupy z nejnižší regionální kategorie až do tehdejší 2. ligy mužů (3. nejvyšší soutěž). Dlouho se nikdo u nás koncepčně nezabýval výchovou malých florbalistů. Až od roku 2011 se do toho s plnou vervou a dle úspěšné koncepce Mrázkových Vítkovic (výchova hrou i odpovědností, ne příkazy) ponořil Pavel Ceh. Generace prcků nám vyrostla a my tak do sezóny 2021/22 jdeme zase po čase s odhodláním kousat. Brutálně mladý tým (průměr 18,2 let před sezónou) tvořen z šikovných kluků začal společnou přípravou.

Kam směřujeme?

Cílem přípravy bylo se vzájemně poznávat, užít si zábavu a sehrát spoustu zápasů. Na soustředění v Rožnově pod Radhoštěm jsme si nastavili cíl – postoupit (být do třetího místa ve skupině) do play-up o Národní ligu do dvou let. V lize byli favority týmy Olomouce, Šumperku a Třince. Vysoko měl hrát i dravý tým Zlína, případně zkušená Orlová nebo Krnov. A my? My jsme byli docela neznámou. V posledních letech jsme se před zmíněné týmy nedostávali, tým byl nyní ale hodně nový a plný dravosti a elánu.

Příprava se nám vydařila. Kluci makali, začali jsme pracovat na našem herním stylu. Ten je vystavěn okolo rychlých přechodů jak z obrany do útoku, tak z útoku do obrany, sebevědomím v soubojích 1 na 1 a odvahou obránců. Co nám moc zatím nešlo byla hra do hlubší obrany, tzv. postupný útok. Drilovali jsme systém inspirovaný hokejovou Tampou Bay, který nám měl pomoci držet se lépe na útočné polovině. Zápasy nám vyšly, odehrály jsme i několik proti týmům z vyšších lig.

Liga

Start se povedl. 3 zápasy – 3 výhry. Pak přišla facka v Orlové (prohra 3:10). Do týmu se nám dral i covid a nás čekal super těžký zápas v Olomouci. Bylo nás jen 12 hráčů do pole. V předzápasovém proslovu jsem se pokusil zasáhnout srdce našich hráčů. Hráli jsme parádně a byl to vyrovnaný souboj. Nakonec nás náš chtíč dovedl k výhře 6:5. Tohle byl ten doping, který jsme potřebovali. Od této chvíle jsme si byli vědomi naší síly. Následovaly další dvě výhry, ale s koncem roku 2021 přišly i dvě těžké prohry – doma s Prostějovem a venku v Třinci.

Nastala Vánoční přestávka. Nebyli jsme na postupových místech, ale nebyli jsme od nich ani moc daleko. Přestávku jsme využili na 100%. Jel jsem se podívat na trénink do superligových Vítkovic a načerpal potřebnou inspiraci. Kondice je to, na co je třeba se zaměřit! Angažovali jsme kondičního trenéra Filipa Braunera i trenérku Lenku Kouřilovou na kompenzační cvičení, vedení týmu dodalo další servis (sauna, vířivka a v neposlední řadě hráčské posily do brány a do útoku).

Do roku 2022 jsme vlétli jako uragán! Jasné výhry s Orlovou (8:5) a ve Zlíně (12:4). Potom přišel dvojzápas s nejlepším týmem ligy, Šumperkem. Venku jsme makali, ale obrana domácích slavila úspěch (prohra 2:3), doma jsme náš výkon ještě vyladili a slavili výhru 6:4 (pěkné video zde). Postupová matematika byla dána: 4 zápasy do konce a v případě 4 výher bereme o skóre první místo před Šumperkem. Každé zaváhání nám cestu do první trojky komplikuje, zvláště se čekalo na domácí derby s Olomoucí. V Uničově výhra 8:3 a přišel zápas s Olomoucí. Ambiciózní tým plný hráčů z 1. ligy musel vyhrát, a start měl dobrý, rychle to bylo 0:2. Jenže my jsme měli hlad. Dvěma góly jsme vyrovnali na 2:2 do konce druhé třetiny. V té chvíli jsem v tom kluky nechal a odjel jsem na oslavu 60. narozenin mé mamky, které jsem hned po příjezdu řekl, že jí mám moc rád. Pivo v sobě a jen jsem čekal na konec zápasu. Ti prevíti to dokázali. V čase 59:19 jsme vstřelili gól na 4:3 a Olomouci ukončili sezónu. Poslední dvě utkání proti Krnovu jsme vyhráli a náš sen se stal skutečností – stali jsme se Mistry ligy (tabulka zde) před Šumperkem, Orlovou a Třincem, který také postoupil do play-up jako jediný ze 4. místa všech divizí.

Play-up

Postupem do play-up jsme si splnili předsezónní cíl, ale postup do Národní ligy byl to, co teď každý chtěl. 1. kolo play-up přineslo pikantní souboj dvou mladých týmů. Přerov se utkal s třetím celkem Divize D Mohelnicí. Hráči se moc dobře znají, oba týmy jsou pyšní na svůj klub a svou cestu. Mohelnice už zkušenost s play-up měla, což mohla být její výhoda. Favoritem byl vzhledem k umístění po základní části náš tým, který začal dvěma zápasy doma. Ten první výsledkově nevyšel (1:3), druhý ano (7:2). V Mohelnici to byl další víkend velký boj (6:3 a 5:6) a musel tak rozhodnout pátý duel! Pro poraženého při tom sezóna končila! Zápas jsme zvládli s bravurou a postoupili po výhře 5:3.

2. kolo play-up patřilo sérii mezi Přerovem a Hradcem Králové. Vítěz série stvrdil postup do Národní ligy, poražený byl odeslán do baráže o Národní ligu. Hradec Králové ukázal jak silný tým to je a povedlo se mu s přehledem vyhrát oba venkovní zápasy (3:8, 5:9). Do Hradce jsme jeli sice balancující nad propastí, ale se vztyčenou hlavou. Prohra 6:9 a Hradec Králové si připisuje zasloužený postup. Nutno říci, že soupeř hrál na úrovni spíše 1. ligy než té Národní.

Náš tým tak šel do baráže. Soupeřem mu byla Horní Suchá. Tušil jsme, že bychom měli být silnější. Pro soupeře hrála zkušenost, pro nás dravost. Měli jsme dva týdny na přípravu a jak se stalo už tradicí, tento čas jsme využili na 100%. Cílem bylo ukořistit velmi důležitý první zápas venku. To se povedlo skvěle a s fanoušky jsme do Přerova vezli výhru 8:2. Další víkend nás čekaly dva domácí zápasy. I v těch jsme byli výrazně lepším týmem, i když jsme si neodpustili infarktové koncovky zápasů. Výhry 7:6 v prodloužení a 5:4 nás poslali do Národní ligy. Dokázali jsme to! Snili jsme náš sen vítězů.

Jak se tým trénoval?

Do sezóny jsem já osobně dal vše. Dal jsem do ní i dost nejistoty, stále se trenérství a vedení týmu učím. Podobně to bylo u hráčů. Dali do toho maximum, chyby se postupně přetavili v sebevědomé akce. Přitom v sezóně nastalo hodně krušných chvil. Již zmíněný covid, odkládání zápasů a s tím náročný program v roce 2022. Dále pak slzavé momenty s hráči, co hráli méně nebo individuální pohovory pro zlepšení chování u jiných. Bohužel se v naší kabině během sezóny i kradlo. K žádnému problému jsme se netočili zády, řídil jsem se dle hesla „keep it real“ a věřím, že to je ta cesta, která buduje tým.

Nejen sezónní vyhodnocení nám ukázalo, že jsme kvalitně pracovali s mentální stránkou hráčů a smyls dávala i optimalizace naší hry během sezóny. Významným nástrojem našeho úspěchu se stala data! O tom jak přesně nám během sezóny pomohla budou další články zveřejněné postupně v tomto týdnu:

úterý 21.6. – Data a budování herního stylu
středa 22.6. – Data a odvolávání gólmana
čtvrtek 23.6. – Data a práce s hráči
pátek 24.6. – Data a práce s týmem
sobota 25.6. – Data a krocení emocí
neděle 26.6. – Data a zápas s Mohelnicí o všechno

Tým v sezóně reprezentovali:

Gólmani: Pavel Ceh, Matěj Faltus, Filip Lanča, Václav Raška, Jiří Vlček

Obránci: Radim Dvořák, Martin Filka, Petr Kavka, Tobiáš Pavliš, Matěj Porvol, Adam Pospíšilík, Lukáš Raška, Šimon Váhala, Jakub Zavadil

Útočníci: Lukáš Bibr, Filip Brauner, Adam Budník, Lukáš Chuděj, Michal Ďopan, Ondřej Foldyna, Noel Gavaller, Michal Hrabica, Lukáš Kaďorek, Radim Klimecký, Ondřej Kowalik, Martin Kubalík, Filip Máčala, Vojtěch Řezníček, František Šamořil, Maxim Šefčík, Matěj Ševčík (C)

27 z 31 (87%) zmíněných hráčů jsou odchovanci klubu, na což jsme velmi pyšní.

Realizační tým: Petr Malina (trenér), Pavel Ceh (manažer, asistent trenéra), Filip Brauner (kondiční trenér, asistent trenéra), Michal Majer (prezident), Michal Ďopan (sekretář), Lenka Kouřilová (kompenzační cvičení), Sue (poradkyně trenéra <3)